Skutečná autenticita není rozhodnutí rozumu, ale fyziologická úleva těla, které už se nemusí bránit. Tento text zkoumá, jak hluboká regulace nervového systému umožňuje odložit chronické napětí a najít cestu k opravdovému kontaktu se sebou i ostatními.

Život v neviditelném krunýři

Většina z nás v pracovním tempu ani nevnímá, že nosí brnění, dokud se nezačne projevovat jako chronická únava nebo pocit vnitřní prázdnoty. Tento krunýř vznikl kdysi dávno jako inteligentní odpověď vašeho systému na prostředí, kde nebylo bezpečné být viděn ve své přirozenosti. Dnes vás sice stále chrání před domnělým ohrožením, ale zároveň vás izoluje od radosti, spontaneity a schopnosti skutečně si odpočinout.

Když tělo přestane lhát

Autenticita je v jádru stav, kdy vaše vnitřní krajina pocitů přesně odpovídá tomu, co projevujete navenek. Stephen Porges vysvětluje, že pokud náš nervový systém vyhodnotí situaci jako nebezpečnou, okamžitě vypíná systém sociální angažovanosti. V tu chvíli se vaše tvář stává maskou a hlas ztrácí svou hloubku, protože tělo přesměrovalo veškerou energii do obranných mechanismů.

Zranitelnost jako návrat k vitalitě

Mnoho lidí se obává, že zranitelnost je synonymem pro slabost, ale v rámci bodyterapie je to projev vysoké kapacity nervového systému. Schopnost zůstat otevřený a v kontaktu se svými pocity i ve chvílích nejistoty vyžaduje pevné vnitřní ukotvení a bezpečný rámec. Právě v tomto prostoru se odehrává integrace starých napětí, která nám dříve bránila v plném prožívání přítomného okamžiku.

Pohyb směrem k uvolnění

Cesta k autenticitě nevede přes další kognitivní analýzu nebo „přemáhání se“, ale skrze jemnou pozornost k tomu, co se děje v těle. Bodyterapie nám umožňuje zkoumat tyto fyzické bariéry a postupně je rozpouštět, čímž se uvolňuje obrovské množství dříve vázané energie. Když váš nervový systém zjistí, že už nemusí neustále monitorovat hrozby, přirozeně se otevře kontaktu a spolupráci.

Nová definice síly

Skutečnou sílu manažera neurčuje tloušťka jeho obranného valu, ale pružnost jeho nervového systému a odvaha být přítomen ve své pravdivosti. Tento proces návratu k sobě není rychlou opravou, ale hlubokou cestou k rovnováze a vnitřní svobodě. Výsledkem je nejen větší efektivita v rozhodování, ale především hluboký pocit, že ve svém vlastním životě už nemusíte hrát cizí roli.